Full agoraphobic, losing focus, cover blown
A book on getting better hand-delivered by a drone
Total disassociation, fully out your mind
Googling “derealization,” hating what you find
That unapparent summer air in early fall
The quiet comprehending of the ending of it all

When everything is lonely I can be my own best friend
I get a coffee and the paper; have my own conversations
With the sidewalk and the pigeons and my window reflection
The mask I polish in the evening, by the morning looks like shit.

It’s like you’re trying to get to heaven in a hurry
And the queue was shorter than you thought it would be
And the doorman says
You need to get a wristband

Don’t you call him ‘baby’
We’re not talking lately
Don’t you call him what you used to call me

I, I confess
I can tell that you are at your best
I’m selfish so I’m hating it

Our thing progresses
I call and you come through
Blow all my friendships
To sit in hell with you
But we’re the greatest
They’ll hang us in the Louvre
Down the back, but who cares - still the Louvre

Maple syrup
Coffee
Pancakes for two
Hash brown
Egg yolk
I will always love you

It’s something ’bout the way you
Hold my body tight even on my lowest night
Locked down by my side even when I’m borderline
Yeah, I don’t even know why I push you away (Push you away)

Když padalo listí, psali jsme si každej den
o moderním umění, o divadelních hrách
a filmech, co chtěli jsme vidět.

O zkratkách přes řeku. O mracích nad Letnou.
Jak člověka promění. O textech Mountain Goats.
O tom, co lidi dluží jiným lidem.

A pak jsem přemýšlel, kterou skladbu ti poslat.
Abych to nemusel říkat.
A pak mi bušilo srdce pod javorem
ve starý zahradě ve Svitavách.

krásný nový ráno
všechno přijde samo

Když máš ji rád, tak vyslovuj její jméno
Tak nějak zvláštně jinak, ať ví,
že v tvých rtech zůstává pořád v bezpečí
Ať na to pak může vzpomínat